Litomyšl – špičková architektura bez kompromisů 

Litomyšl je město s nezaměnitelným geniem loci. Můžeme jej pocítit v parku, při procházkách kolem řeky a samozřejmě v ulicích i uličkách lemovaných ceněnými stavbami architektů ze všech koutů Česka. Litomyšl je město, kam stojí za to přijet a zažít jej.

Historická i moderní. Architektura v Litomyšli je v českých podmínkách naprostý unikát, který přitahuje pozornost odborníků i turistů. Je ukázkovým příkladem, jak skloubit moderní i starou architekturu a jak i v historickém centru zachovat život. 

Dosáhnout stávající podoby města a udržet krok s moderními architektonickými trendy však nebylo jednoduché, vedení města na něm soustavně pracuje již od počátku 90. let. Tehdy starosta Miroslav Brýdl udělal rozhodný krok a povolal do funkce městskou architektku Zdeňku Vydrovou. Díky ní podobu Litomyšle vytvářeli prvotřídní čeští architekti. Podstatnou myšlenkou bylo tvořit „živé město“, kdy historickou zástavbu vkusně doplňuje soudobá kvalitní architektura, a město tak dobře slouží i potřebám dnešní doby.

Litomyšlští obyvatelé však její vize propojovat historické budovy s moderními zpočátku příliš nepodporovali. Vedení města si uvědomilo, že je třeba srozumitelně a trpělivě komunikovat se svými občany a také je v architektuře vzdělávat. Město proto organizuje setkávání s architekty, výstavy o projektech, naučné procházky po městě, festival architektury Archimyšl a moderní budovy představuje v Litomyšlském architektonickém manuálu. Názor obyvatel je třeba vyslechnout a vnímat, ale hlavní slovo v konečném řešení má vždy vedení města a architekti, protože jen tak lze zachovat jednotný a jedinečný styl města.

K současné podobě Litomyšle také zásadně přispěla mimořádná spolupráce starostů, kteří se ve funkci postupně vystřídali. Stalo se nepsaným pravidlem, že se každý měsíc potkávají na společných obědech a diskutují o současném stavu města i o jeho směřování. Nadto se každý starosta po skončení funkčního období následně stane místostarostou. Naplánované aktivity díky tomu nekončí s jedním volebním obdobím, ale plynule na sebe navazují a přirozeně se posouvají kupředu.

Vedení města se také intenzivně věnuje diskuzi s podnikateli, soukromými investory, řediteli veřejných institucí i občany. Díky spolupráci s kvalitními architekty vzniká ucelený styl veřejného prostranství od běžných rodinných domků a vil přes galerie, kino či nadchod po veřejné parky a zahrady. Zastupitelé města dokonce ve městě odmítli postavit klasickou budovu obchodního řetězce Lidl a jeho realizaci podmínili vypsáním architektonické soutěže. Výsledkem je stylová budova bez nejmenší vady na kráse.

Současný starosta Litomyšle Daniel Brýdl, syn již zmíněného Miroslava Brýdla, plynule navazuje na práci svých předchůdců a nebojí se do utváření veřejného prostoru zapojit i obyvatele. V místních novinách Lilie a na webových stránkách města komunikuje s občany v rubrice Starostova odpovědna, velmi oblíbený je Participativní rozpočet, ve kterém mohou občané navrhovat, jaké projekty by se měly realizovat v nejbližších letech, neméně zajímavá je platforma Made in Litomyšl, jež sdružuje místní podnikatele, umělce či živnostníky. Litomyšl podporuje zdravý životní styl svých občanů a motivuje je k omezení automobilové dopravy. Na chodnících proto chodce potěší velké nápisy „Děkujeme, že chodíte pěšky“. Je vidět, že Litomyšl má nakročeno správným směrem. Nechme se inspirovat! 

Město netěží pouze z historických památek, ale naopak architekturu rozvíjí. Řada odborníků tento přístup označuje za litomyšlský zázrak, město pak bývá nazýváno centrem moderní architektury. Podstatné však je, že se zde dobře žije samotným obyvatelům města, protože architektura je funkční a přizpůsobuje se i moderním potřebám. Za svůj přístup k architektuře a veřejnému prostoru byli porevoluční starostové Litomyšle Miroslav Brýdl, Jan Janeček, Michal Kortyš a Radomil Kašpar v roce 2017 oceněni Českou cenou za architekturu v kategorii Výjimečný počin. Brýdl se také svým úsilím významně zasloužil o zapsání litomyšlského zámeckého areálu na seznam světového dědictví UNESCO.

Aby město drželo krok se současnými moderními trendy, hledají současný starosta Litomyšle Daniel Brýdl a vedoucí oddělení rozvoje Antonín Dokoupil stejně jako jejich předchůdci inspiraci nejen v České republice, ale i v zahraničí. Radní města spolu s architekty či zastupiteli vyjíždějí na služební cesty do Německa, Itálie, Rakouska nebo do Švýcarska, aby si prohlédli stávající stavby a to nejlepší z nich použili ve „svém“ městě.
Díky inspirativnímu prostředí vznikají nejrůznější studie a projekty, z nichž některé skončí v šuplíku i na několik let. To však není na škodu za podmínky, že město bedlivě sleduje nabídku dotačních titulů a je připraveno ve vhodnou chvíli sáhnout po vhodném projektu, a získat tak na jeho realizaci finanční prostředky z dotací.

Desatero „litomyšlského zázraku“ podle starosty Miroslava Brýdla:

Kateřina Mertha

Architektura v Litomyšli se v posledních desetiletích dostala na výjimečně vysokou úroveň, což lze přičíst několika klíčovým faktorům. Jedním z nich je kontinuita vedení města, konkrétně dlouhodobá a prozíravá práce starostů, kteří se zasazovali o systematickou podporu architektury a kvalitního veřejného prostoru. Tato politická stabilita umožnila koncepční přístup k urbanistickému rozvoji, včetně zapojení renomovaných architektů do různorodých projektů, od veřejných budov po rekonstrukce historických objektů. Významnou roli sehrálo také uvědomění si potřeby vytvářet architekturu, která reflektuje nejen historický kontext, ale i současné potřeby obyvatel, čímž se podařilo dosáhnout harmonického propojení minulosti s přítomností.

Kromě kontinuitního vedení bych však ráda zdůraznila i jedinečný aspekt, který Litomyšl odlišuje od jiných měst: zdejší architektura nevzniká pouze jako výsledek úsilí jednotlivých osobností, ale je odrazem kolektivní snahy o kvalitu života v městě. Spolupráce mezi městem, architekty a občany je zde hluboce zakořeněná a vedla k vytvoření prostoru, který není jen esteticky působivý, ale především funkční a přístupný pro všechny. Tento demokratický přístup k tvorbě městského prostředí je podle mého názoru klíčovým důvodem, proč Litomyšl zůstává na čele architektonického rozvoje v České republice.