Výzkum spokojenosti v oblasti školství ve statutárních městech ČR

Školství je jedním ze stěžejních témat rozvoje, kterému je vhodné věnovat pozornost. To si uvědomuje stále více zástupců vedení měst a připravují koncepční dokumenty a strategie, které určí směřování jejich vzdělávacích institucí do příštích let. Součástí těchto strategií jsou rozsáhlá dotazníková šetření mezi rodiči, dětmi a pedagogy. Výsledky těchto šetření pak pomáhají stanovit individuální opatření ke zlepšení a plánovat konkrétní aktivity a projekty zajišťující dlouhodobý proces zlepšování. 

Spokojenost rodičů s mateřskými školami jsme zjišťovali v 89 školkách, spokojenost rodičů se základními školami v 58 zařízeních. Žáci odpovídali v 57 základních školách a nejvíce bylo zařízení, kde odpovídali zaměstnanci, jejich počet se dostal až na číslo 139. Celkem se do dotazníkových šetření zapojilo 3 347 zaměstnanců, 12 111 žáků a 12 268 rodičů dětí základních a mateřských škol.

Největším identifikovaným problémem je pro 89 % rodičů kapacita ve školkách. Města mají prostřednictvím demografické analýzy možnost plánovat kapacity školek několik let dopředu, a zajistit tak svým malým občanům a jejich rodičům možnost do školky nastoupit ve věku 3 let.

Další výzvou, kterou 75 %  rodičů zmiňuje a nejde pouze o rodiče dětí z mateřských škol, ale také o rodiče dětí základních škol, je nedostatečná možnost podílet se na chodu škol a jejich budoucnosti. Přímá a pravidelná komunikace je pro rodiče stěžejní a důležitá. Školy by se měly více zaměřit na marketing a propagaci svých plánů a aktivit a zajistit alespoň částečnou participaci rodičů na plánování, rozhodování a následné výstupy svých projektů. 

73% nespokojenost rodičů s aktivitami, a tedy i kroužky hodnotíme jako příliš vysokou. Doporučujeme zaměřit pozornost nejen na samotnou výuku, ale i na následné trávení času dětí v mateřských školách a rozšiřovat nabídku zájmových aktivit nejen v samotné mateřské škole, ale i ve spolupráci s externími subjekty – sportovně pohybovými, hudebními, jazykovými a výchovnými.

Naopak 76 % rodičů velmi dobře hodnotí komunikaci rodičů s pedagogy. Zajímavostí je, že na rozdíl od hodnocení školních jídelen na základních školách, které dostávaly průměrně známku 2,1 ze 4stupňové škály, to rodiče v mateřských školách nevidí jako problém. Celkem 88 % rodičů dětí v mateřských školách vyjádřilo spokojenost se skladbou jídelníčku ve své školce známkou 1!

Průměrně (ze všech 13 otázek) ohodnotili rodiče dětí svou mateřskou školu známkou 1,68 ze 4stupňové škály.

Téměř 75 % rodičů je spokojeno s provozní dobou družiny a také v celkové informovanosti ze strany škol 73 %. Jak už bylo zmíněno, rodiče kritizují školní jídelny. Až 86 % rodičů vyjádřilo nespokojenost se skladbou jídelníčků v základních školách! Otázce stravování jsou v návrhových částech koncepce věnovány série opatření, které mají za cíl stav změnit a zlepšit úroveň stravování v návaznosti na spotřební koš a možnosti školních kuchyní. Klasickým opatřením je edukace kuchařek a vedoucích jídelen, sdílení dobré praxe s progresivními školami, projekty zaměřujícími se na rekonstrukce a vybavení školních kuchyní v návaznosti na energetická opatření a na spolupráci s lokálními dodavateli pro nabízení zdravějších a atraktivnějších jídel.

Osm z deseti rodičů má pocit, že se nemohou dostatečně  podílet na chodu školy a její budoucnosti. To je způsobeno nedostatečnou komunikací vedení škol s rodiči. Tomu lze předcházet včasným plánováním, implementací komunikačních a informačních systémů, vzděláváním pedagogů a ředitelů v komunikačních dovednostech a vhodným nastavením marketingu škol.

Špatné hodnocení dostal i výběr kroužků, který podle 7 z 10 rodičů není dostatečně pestrý.

Průměr ale ukazuje, že většina, tj. 74 % rodičů, by školu, kam dochází jejich dítě, doporučila i ostatním rodičům.

Ptali jsme se žáků 5. až 9. tříd základních škol a ti byli podle celkových výsledků ze všech respondentů nejvíce kritičtí. Z 10 otázek udělovali průměrnou známku 2,35.

Nejlépe žáci hodnotili pocit bezpečí ve školách, kdy se 74 % dětí cítí ve své škole bezpečně.  Průměrnou známkou 3 hodnotí žáci školní jídelnu. 12 % dětí do školní jídelny vůbec nechodí.

Ani chování žáků k učitelům si nenese nejlepší hodnocení. Otázku, jak hodnotíš chování svých spolužáků k učitelům, oznámkovalo 5 z 10 dětí trojkou až pětkou!  Nejlepšího hodnocení se nedočkalo ani chování. 58 % žáků špatně hodnotí chování svých spolužáků k učitelům, ale i chování mezi sebou. Z celkového hodnocení ale vyplývá, že ve většině případů (77 %) jsou žáci se svou školou spokojeni, jen jim občas chybí větší možnost uplatňovat své zájmy a schopnosti.

Jeden učitel na deset učitelek – takové je průměrné genderové skóre na školách, které se zúčastnily našeho průzkumu.

Nejvíce nespokojení jsou zaměstnanci s finančním ohodnocením a dalšími finančními benefity (35 % z dotazovaných). 58 % dotazovaných nejvíce motivuje morální podpora (poděkování žáků nebo rodičů, uznání kolegů) a jen 27 % dotázaných je spokojeno s finančními benefity od zaměstnavatele (stravenky a příspěvky ke mzdám). Tento fakt může způsobovat další problémy v zaměstnání. Hůře také zaměstnanci hodnotili možnost kariérního postupu v zaměstnání (33% nespokojenost) a dále v 18 %  pociťují neúnosnou pracovní zátěž a je pro ně těžké skloubit soukromý a pracovní život.

Naopak 8 z 10 učitelů kladně hodnotí, že jejich nápady a inovace jsou od nadřízených přijímané. 15 % zaměstnanců není se vztahy na pracovišti spokojeno, 35 % pedagogů je velmi spokojeno. 

Aby se zlepšila situace ve školách na základě shromážděných dat z dotazníků, je potřeba implementovat několik klíčových opatření. Prvním krokem je zvýšení kapacity mateřských škol, což může zahrnovat stavbu nových zařízení nebo rozšíření a přizpůsobení stávajících prostor. Důležité je také zlepšit zapojení rodičů a žáků do rozhodovacích procesů ve školách, čehož lze dosáhnout zavedením pravidelných setkání, anket a diskusních fór, kde mohou vyjádřit své názory a připomínky. Zlepšení kvality školního stravování je také klíčové a mělo by se zaměřit na spolupráci s lokálními dodavateli pro nabízení zdravějších a atraktivnějších jídel. Rozšíření nabídky zájmových kroužků by mělo reflektovat aktuální zájmy a potřeby studentů, což zvýší jejich angažovanost a spokojenost. Zásadní je rovněž zlepšení finančního ohodnocení a pracovních podmínek zaměstnanců, aby školy přitahovaly kvalitní pedagogický a nepedagogický personál a podporovaly jejich profesní růst. Takové kroky vyžadují koordinovanou spolupráci mezi školními správními radami, místními samosprávami a komunitami a měly by být průběžně vyhodnocovány pro zajištění jejich efektivity.